Přeskočit na obsah

Athenar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxAthenar
Stratigrafický výskyt: Svrchní jura (věk tithon), asi před 149 až 144 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Fragment lebky typového exempláře druhu Athenar bermani.
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
PodřádSauropodomorpha
NadčeleďDiplodocoidea
ČeleďDicraeosauridae
RodAthenar
Binomické jméno
Athenar bermani
Whitlock et al., 2025
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Athenar (podle stejnojmenného hudebníka z Clevelandu) byl rod neosauropodního dinosaura z čeledi Dicraeosauridae, který žil v období pozdní jury (asi před 149 až 144 miliony let) na území dnešního státu Utah v USA. Fosilie byla objevena v sedimentech velmi bohatého souvrství Morrison a doplňuje tak značně různorodou sauropodí megafaunu této geologické formace.[1][2]

Historie výzkumu

[editovat | editovat zdroj]

Fosilie tohoto sauropoda (holotyp v podobě fragmentu lebky, dnes nesoucí označení CM 26552) byly objeveny v roce 1913 paleontologem Earlem Douglassem v sedimentech geologického souvrství Morrison, konkrétně pak v lomu Carnegie Quarry v lokalitě Dinosauřího národního památníku (Dinosaur National Monument). V roce 1978 lebku detailně popsali paleontologové John McIntosh a David Berman, kteří ji využili pro formální popis anatomie lebky sauropoda rodu Diplodocus.[3] V roce 2025 však bylo za použití novějších výzkumných metod zjištěno, že lebka nepatřila zástupci rodu Diplodocus, ale jinému, dosud neznámému diplodokoidovi z čeledi Dicraeosauridae. Byl tedy popsán jako nový rod a druh Athenar bermani.[4]

Výchozy geologického souvrství Morrison na území Montany.

Na základě fragmentu lebky je velmi obtížné usuzovat na tvar těla a další aspekty anatomie, lebka je nicméně poměrně velká. Zajímavé je, že na základě osteohistologického rozboru se patrně jednalo o subadultní a dosud plně nedorostlý exemplář. V plné velikosti tedy mohl být tento sauropod značně veliký. Pravděpodobně však nebyl zdaleka tak velký jako největší známý zástupce nadčeledi Diplodocoidea, gigantický rebbachisaurid druhu Maraapunisaurus fragillis, dosahující možná hmotnosti přes 100 tun.[5]

Paleoekologie a zařazení

[editovat | editovat zdroj]

Athenar byl součástí velmi bohaté a druhově rozmanité sauropodí megafauny pozdně jurského geologického souvrství Morrison. V rámci tohoto souvrství už bylo formálně popsáno několik dalších zástupců čeledi Dicraeosauridae, a to taxony Kaatedocus, Smitanosaurus a Suuwassea. Blízkým vývojovým příbuzným, sdílejícím množství anatomických kosterních znaků s rodem Athenar, byl také geologicky mladší argentinský rod Amargasaurus.[6][7]

  1. ↑ Mateus, O. (2006). Jurassic dinosaurs from the Morrison Formation (USA), the Lourinhã and Alcobaça Formations (Portugal), and the Tendaguru Beds (Tanzania): A comparison. In Foster, John R.; Lucas, Spencer G. (eds.). Paleontology and Geology of the Upper Jurassic Morrison Formation. New Mexico Museum of Natural History and Science Bulletin, 36. Albuquerque, New Mexico: New Mexico Museum of Natural History and Science. pp. 223–231.
  2. ↑ SOCHA, Vladimír. Nejbohatší geologická souvrství světa. OSEL.cz [online]. 12. březen 2021. Dostupné online. (česky)
  3. ↑ Berman, D. S.; McIntosh, J. S. (1978). Skull and relationships of the Upper Jurassic sauropod Apatosaurus (Reptilia, Saurischia). Bulletin of Carnegie Museum of Natural History. 8: 1–35.
  4. ↑ Whitlock, J. A.; et al. (2025). Athenar bermani, a new species of dicraeosaurid sauropod from Dinosaur National Monument, Utah, U.S.A. Palaeontologia Electronica. 28 (3): 1–13.
  5. ↑ SOCHA, Vladimír. Představuje se Maraapunisaurus. OSEL.cz [online]. 25. říjen 2018. Dostupné online. (česky)
  6. ↑ John A. Whitlock; Jeffrey A. Wilson Mantilla (2020). The Late Jurassic sauropod dinosaur 'Morosaurus' agilis Marsh, 1889 reexamined and reinterpreted as a dicraeosaurid. Journal of Vertebrate Paleontology Article: e1780600. doi: https://doi.org/10.1080/02724634.2020.1780600
  7. ↑ Tschopp, E.; Mateus, O. V. (2012). The skull and neck of a new flagellicaudatan sauropod from the Morrison Formation and its implication for the evolution and ontogeny of diplodocid dinosaurs (PDF). Journal of Systematic Palaeontology. 11: 1. doi: 10.1080/14772019.2012.746589

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]