Přeskočit na obsah

CAGI

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
CAGI.
Institut CAGI. Nalevo budova s vertikálním větrným tunelem T-105 postaveným roku 1941.
CAGI. Detail vertikálního větrného tunelu T-105.

CAGI je zkratka ruského názvu Центральный аэрогидродинамический институт – ЦАГИ (transkripcí Centralnyj aerogidrodinamičeskij institut, česky Ústřední aerohydrodynamický institut) významného ruského a dříve sovětského leteckého institutu.[1] Byl založen v Moskvě průkopníkem ruského letectví Nikolajem Jegorovičem Žukovským 1. prosince 1918. Sídlí v městě Žukovskij[pozn. 1] s pobočkou v nedaleké Moskvě.

Od roku 1925 do 30. let 20. století poskytoval ústav podporu Tupolevově divizi AGOS (transkripcí Aviacija, Gidroaviacija i Opytnoje Stroitelstvo), první letecké konstrukční kanceláři v SSSR a tou dobou nejdůležitější.[2] V 30. letech vznikly další dvě velké konstrukční kanceláře, Iljušinova CKB (transkripcí Centralnoje Konstrukcionnoje Bjuro) a kancelář Kalinina v Charkově, která ale existovala pouze krátce.[2]

V roce 1930 bylo v CAGI založeno vrtulníkové oddělení, v němž vzniklo několik experimentálních vrtulníků, prvním z nich byl stroj CAGI 1-EA (vůbec první sovětský vrtulník), dále např. CAGI 3-EA, CAGI 5-EA a CAGI 11-EA.[3][4] CAGI 7-EA (jiným názvem CAGI A-7) byl vírník, který navrhl sovětský letecký inženýr Nikolaj Iljič Kamov.

Moskevská pobočka je nyní známa jako MAGI nebo Moskevský komplex CAGI. Mezi techniku těžící z technologie vyvinuté v CAGI patří např. raketa Eněrgija nebo sovětský raketoplán Buran.

V institutu působilo mnoho renomovaných inženýrů, leteckých konstruktérů, např.:

V tomto článku byl použit překlad textu z článku TsAGI na anglické Wikipedii.

  1. ↑ G. I. Kuzněcov. ОКБ Н. И. Камова. Moskva: ООО „Центр авиации и Космонавтики“, 1999. ISBN 5-93316-001-6. Kapitola It all began with an autogyro, s. 10. (rusky, anglicky)
  2. 1 2 Albrecht; NIKUTTA, Randolph. The Soviet armaments industry. [s.l.]: [s.n.], 1993-10. Dostupné online. ISBN 978-3-7186-5313-3. S. 15–16. (anglicky)
  3. 1 2 G. I. Kuzněcov. ОКБ Н. И. Камова. Moskva: ООО „Центр авиации и Космонавтики“, 1999. ISBN 5-93316-001-6. Kapitola It all began with an autogyro, s. 13. (rusky, anglicky)
  4. 1 2 3 G. I. Kuzněcov. ОКБ Н. И. Камова. Moskva: ООО „Центр авиации и Космонавтики“, 1999. ISBN 5-93316-001-6. Kapitola It all began with an autogyro, s. 9–10. (rusky, anglicky)

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Wilfried Kopenhagen: Lexikon Sowjetluftfahrt. Elbe-Dnjepr, Klitzschen 2007, ISBN 978-3-933395-90-0. (německy)
  1. ↑ Z toho důvodu se někdy institut označuje jako žukovský a jindy Žukovského

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]