Přeskočit na obsah

Fedora Linux

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Fedora)
Na tento článek je přesměrováno heslo Fedora. Další významy jsou uvedeny na stránce Fedora (rozcestník).
Fedora Linux
Logo
Fedora Workstation 44 s GNOME
Fedora Workstation 44 s GNOME
VyvíjíFedora Project
Rodina OSLinux
Druhoperační systém
První zveřejnění4. listopadu 2003
Aktuální verze44 / 28. dubna 2026
Způsob aktualizaceDNF, PackageKit
Správce balíčkůRPM (DNF), Flatpak, libostree
Podporované platformy
Typ jádramonolitické (Linux)
Výchozí uživatelské rozhraníGNOME Shell
KDE Plasma
Licencepředevším GPL a další svobodné licence, malá část kódu je proprietární
Stavaktivní
Oficiální webfedoraproject.org

Fedora Linux je linuxová distribuce vyvíjená komunitou vývojářů okolo Fedora Project. Původně vznikla v roce 2003 jako pokračování projektu Red Hat Linux. Obsahuje software distribuovaný pod různými svobodnými a open-source licencemi a klade si za cíl být na špici open-source technologií.[1][2][3][4] Slouží jako zdrojový projekt pro CentOS Stream a Red Hat Enterprise Linux.[5][6]

Od vydání verze Fedora 21 v prosinci 2014 byly k dispozici tři edice: pro osobní počítač, server a cloud computing. Od vydání verze Fedora 37 v listopadu 2022 byl tento počet rozšířen na pět edicí, které zahrnují také kontejnerizaci a Internet věcí (IoT).[7][8] Nová verze Fedora Linuxu obvykle vychází přibližně každých šest měsíců.[9]

K dubnu 2016 měl Fedora Linux podle odhadů 1,2 milionu uživatelů,[10] a to včetně tvůrce linuxového jádra Lina Torvaldse.[11][12][13][14]

Edice a varianty

[editovat | editovat zdroj]

Počínaje verzí Fedora 21 byla distribuce dostupná ve třech edicích, což se od verze Fedora 42 rozšířilo na současných šest edic. Fedora Linux tak není jedna distribuce, ale rodina variant přizpůsobených různým účelům a architekturám.

Workstation

[editovat | editovat zdroj]
Fedora Workstation 41 s výchozími aplikacemi

Fedora Workstation je určena především pro běžné uživatele a vývojáře na noteboocích a desktopech. Nabízí moderní technologie a uživatelskou přívětivost. Standardně používá prostředí GNOME nebo KDE Plasma.

Spins a remixes

[editovat | editovat zdroj]
Fedora Linux s prostředím KDE Plasma, kdysi jeden ze spinů, od verze Fedora 42 jedna ze dvou oficiálních verzí vedle GNOME

Fedora Spins jsou oficiální varianty Fedora Linuxu s alternativními desktopovými prostředími. K verzi Fedora 44 jsou jimi Xfce, LXQt, MATE (s Compiz), Cinnamon, LXDE, SoaS, i3, KDE Plasma Mobile, Budgie, Sway, Miracle a COSMIC. Vedle toho existují i Fedora Remixes, což jsou neoficiální varianty vytvářené komunitou, které mohou používat název Fedora, ale s odlišným logem.

Atomic Desktops

[editovat | editovat zdroj]
Prostředí Silverblue 41

Fedora Linux nabízí také tzv. Atomic Desktops, tedy edice s neměnným (immutable) systémem. Patří sem varianty s Budgie, COSMIC, GNOME (Silverblue), KDE Plasma (Kinoite) a Sway. Tyto systémy se aktualizují atomicky, umožňují snadný návrat k předchozí verzi a jsou navrženy pro stabilitu, vývoj a práci s kontejnery. Dlouhodobým cílem je přechod Workstation na tento model.

Server

[editovat | editovat zdroj]

Edice Fedora Server je určena pro serverové použití. Neobsahuje grafické prostředí a zaměřuje se na datacentrové technologie, včetně modulárních balíčků (Fedora Modularity).

IoT

[editovat | editovat zdroj]

Obrazy Fedora Linuxu přizpůsobené speciálně pro běh na zařízeních internetu věcí (IoT). Podporuje procesory architektur X86-64, aarch64 a armhfp.

CoreOS

[editovat | editovat zdroj]

Fedora CoreOS je minimalistická edice určená pro cloudové užití a provoz kontejnerů. Vznikla sloučením projektů Container Linux a Fedora Atomic Host a poskytuje malé, předkonfigurované systémové obrazy.

Labs

[editovat | editovat zdroj]

Fedora Labs jsou tematicky zaměřené varianty s předinstalovaným softwarem pro konkrétní oblasti, např. hry, bezpečnost, grafický design, robotiku nebo vědecké výpočty.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Název Fedora pochází z původního „Fedora Linux“, dobrovolnického projektu poskytujícího doplňkový software pro Red Hat Linux, a z klobouku fedora použitého v logu firmy Red Hat. Projekt Fedora Linux byl zahájen v roce 2002 Warrenem Togamim jako studentská práce na Havajské univerzitě[15] s cílem vytvořit jednotný repozitář pro kvalitně otestovaný software třetích stran. Zásadním rozdílem oproti Red Hat Linux bylo komunitní, kolaborativní pojetí vývoje.

V roce 2003 se Fedora Linux sloučila s Red Hat Linux do komunity Fedora Project a distribuce Fedora Core. Projekt Red Hat Linux byl ukončen a Red Hat se soustředil na Red Hat Enterprise Linux, který se stal jedinou oficiálně podporovanou distribucí, zatímco Fedora zůstala komunitní.

Před vydáním Fedora 7 se Fedora Linux nazýval Fedora Core podle názvu jednoho ze dvou hlavních softwarových repozitářů – Core a Extras. Fedora Core obsahovala všechny základní balíčky potřebné pro operační systém, stejně jako další balíčky distribuované spolu s instalačními médii, a byla udržována výhradně vývojáři Red Hatu. Fedora Extras, sekundární repozitář zahrnutý od Fedora Core 3, byl spravován komunitou a nebyl distribuován spolu s instalačními médii. S vydáním Fedora 7 bylo rozlišení mezi Fedora Core a Fedora Extras zrušeno.

Od vydání Fedora 21 je distribuce rozdělena na varianty Workstation, Server a Atomic, zaměřené na různé typy použití.[16][17] Zatímco Workstation je určen pro osobní počítače, Server a Atomic je určen pro servery, přičemž „Atomic“ je verze určená pro Cloud computing.

Od roku 2020 je Fedora Workstation předinstalována na vybraných noteboocích ThinkPad díky spolupráci se společností Lenovo,[18] a Fedora Workstation je také oficiálně podporována americkou společností Framework.

Celkový pohled

[editovat | editovat zdroj]

Fedora Linux se distribuuje primárně ve formě živých obrazů operačního systému (Live ISO), které lze snadno zapsat na USB flash disk. Systém je možné plnohodnotně vyzkoušet přímo z tohoto média bez nutnosti instalace na pevný disk. Vedle standardních obrazů je k dispozici také síťový instalátor (Netinstall), který obsahuje pouze minimální základ a veškeré potřebné balíčky si stahuje během instalace přímo z internetových zrcadel (mirrorů) projektu Fedora. Jako základní bootovací zavaděč se používá GRUB. Fedora je navržena pro snadnou instalaci a konfiguraci, obsahuje sadu jednoduchých nástrojů pro instalaci nových balíčků a konfiguraci systému. Jako souborový systém je standardně podporován Btrfs a pro instalaci nových aplikací upřednostňuje používání RPM balíčků. RPM balíčky usnadňují správu jednotlivých balíčků v systému. Podporovány jsou také aplikace ve formátu Flatpak.

Vývoj

[editovat | editovat zdroj]

Každá ze stabilních verzí prošla třemi testovacími verzemi, které byly vydány za účelem hledání nedostatků a chyb, na které následně mohou uživatelé–testeři upozornit. Z těchto verzí se poté po opravě chyb a nedostatků, které ohlásí uživatelé nebo na které přijdou sami vývojáři, stává ostrá verze.

Verze vycházejí pravidelně každých přibližně šest měsíců přičemž podpora každé stabilní verze je okolo 13 měsíců, což uživatelům umožňuje přeskočit jednu verzi aniž by se museli potýkat s absencí aktualizací. Verze jsou zpravidla vydávány v úterý.[19]

Vlastnosti a technologie

[editovat | editovat zdroj]

Distribuce a instalace

[editovat | editovat zdroj]

Fedora Linux se distribuuje primárně formou živých obrazů (Live ISO). Tyto obrazy umožňují systém spustit přímo z USB flash disku, otestovat kompatibilitu s hardwarem a následně jej volitelně nainstalovat na pevný disk. K zápisu na USB média se standardně doporučují nástroje jako Fedora Media Writer, balík dd nebo Ventoy.

Vedle standardních Live obrazů a specializovaných edic projekt nabízí síťový instalátor (Netinstall) a minimalistické obrazy.

Správa softwaru a úložiště

[editovat | editovat zdroj]

Fedora Linux obsahuje v základní instalaci sadu běžných aplikací, jako je webový prohlížeč Mozilla Firefox nebo kancelářský balík LibreOffice. Další software lze instalovat skrze grafické centrum (GNOME Software / Plasma Discover) nebo z příkazové řádky.

Jako výchozí správce balíčků se používá nástroj DNF, který spravuje klasické balíčky formátu RPM. Fedora Linux plně integruje také decentralizovaný formát Flatpak, který izoluje uživatelské aplikace od samotného operačního systému, což zvyšuje stabilitu i bezpečnost. Oficiální úložiště Fedory obsahují výhradně svobodný a otevřený software, který neporušuje patentové právo USA. Pro instalaci proprietárního softwaru (např. uzavřených ovladačů grafických karet Nvidia, kodeků nebo klienta Steam) systém při prvním spuštění nabízí povolení úložišť třetích stran (RPM Fusion).

Bezpečnostní funkce

[editovat | editovat zdroj]

Fedora Linux považuje bezpečnost za jeden z hlavních pilířů svého vývoje. Distribuce často nasazuje pokročilé bezpečnostní mechanismy jako první v celém linuxovém ekosystému.

Fedora Linux využívá SELinux (Security-Enhanced Linux), pokročilý bezpečnostní subsystém implementovaný přímo v linuxovém jádře, který vynucuje striktní politiky řízení přístupu (MAC). V distribuci je standardně zapnutý v tzv. „cíleném“ (targeted) režimu, kdy účinně izoluje systémové služby a aplikace (např. v kontejnerech), aniž by omezoval běžného uživatele.

Všechny balíčky jsou kompilovány se zapnutými ochranami proti přetečení vyrovnávací paměti (hardened builds). Systém průběžně zpřísňuje výchozí kryptografické politiky a zakazuje zastaralé, potenciálně zranitelné protokoly (např. staré verze TLS nebo slabé šifry).

Fedora Linux jako jeden z prvních plně nahradil starý zobrazovací server X11 moderním protokolem Wayland. Ten z principu architektury zabraňuje aplikacím špehovat stisky kláves nebo obsah obrazovky jiných běžících programů.

Verze

[editovat | editovat zdroj]

Fedora Core 1

[editovat | editovat zdroj]

Fedora Core 1 je první verzí Fedory. Byla vydána 6. listopadu 2003. Fedora Core 1 je založena na distribuci Red Hat Linux 9 a dodávala se s Linux Kernel verze 2.4.19, a v prostředí GNOME verze 2.4.0-1 a také v prostředí KDE verze 3.1.4. – 3.1.6. Tato verze byla vydána pod názvem Yarrow. Vývoj této verze je již ukončen.

Fedora Core 2

[editovat | editovat zdroj]

Datum vydání Fedora Core 2 je 18. března 2004. Jeho názvem je Tettnang. Vývoj této distribuce je rovněž ukončen. Tato distribuce byla první, která obsahovala Linux Kernel verze 2.6. Byla také první, která obsahovala SELinux (Security-Enhanced version of Fedora). Ve Fedora Core 2 je XFree86 nahrazen novějším a z hlediska licencování méně problematickým X.Org.

Fedora Core 3

[editovat | editovat zdroj]

Fedora Core 3 byla vydána 8. listopadu 2004. Byla uvedena pod názvem Heidelberg. Vývoj této distribuce je ukončen. Ve Fedora Core 3 Red Hat představil Firefox jako doplněk webového prohlížeče Mozilla.

Fedora Core 4

[editovat | editovat zdroj]
Plocha Fedora Core 4 ve slovenštině

Fedora Core 4 byla vydána 13. června, 2005. Byla uvedena pod názvem Stentz. Vývoj této distribuce je ukončen. Ve Fedora Core 4 Red Hat představil Clearlooks jako výchozí motiv. Byla také představena vysoká výkonnost a zabezpečená opensourceová virtuální struktura Xen.

Fedora Core 5

[editovat | editovat zdroj]
Fedora Core 5

Fedora Core 5 byla uvedena 20. března, 2006. Jeho název je Bordeaux a tato distribuce již není podporována. Fedora Core 5 je první distribucí Fedory, která obsahuje mono, a nástroje jako beagle (rozhraní pro rychlé, indexové, vyhledávání); f-spot (photo management utility), a Tomboy. Také představila nový balíček nástrojů pro správu jako například: pup, jednoduché rozhraní pro systémové aktualizace, a pirut, nový balíček manažerů, které nahradili system-config-packages. Další novinkou, kterou Fedora Core 5 představila bylo Fedora Bubbles artwork. Je to také první distribuce Fedory, která neobsahuje dlouho nepřípustný, přesto udržovaný LinuxThreads, který se zachovával kvůli kompatibilitě. LinuxThreads byl nahrazen pomocí Native POSIX Thread Library, proto proměnné prostředí LD ASSUME KERNEL nebude nadále fungovat.

Fedora Core 6

[editovat | editovat zdroj]

Fedora Core 6 byla uvedena 24. října 2006, pod názvem Zod. Tato distribuce již není podporována. Ve Fedoře Core 6, používá Fedora Project Fedora DNA artwork. Také představili podporu Compizu (compositing window manager pro X Window System) a AIGLX, program, který umožňuje GL-akcelerované efekty na standardním desktopu. Pro Fedoru je určující, že Fedoru Core 6 používá již přes 2 miliony uživatelů. Obchodní název Zod je odvozena ze jména postavy v archivním dílu komiksu Superman. Fedora Core 6 přišla na trh s OpenOfficem 2.0. Open Office je kancelářský balíček od společnosti Sun. Je volně šiřitelný a jedná se o open source. Může být používán zároveň s Microsoft Officem nebo jako alternativa tohoto balíčku společnosti Microsoft. Výchozím webovým prohlížečem je zde Firefox 1.5. Fedora prohlásila, že Zod je mnohem lepší než Fedora Core 5.

Fedora 7

[editovat | editovat zdroj]

Fedora 7 vyšla 31. května 2007. Největším rozdílem[25] mezi Fedora Core 6 a Fedorou 7 je to, že Fedora 7 uvádí spojení repozitářů Core a Extras, proto z jejího názvu zmizí Core a dále bude jen uvádět Fedora 7. Sedmá distribuce Fedora Core má nový vzhled, přezdívaný „Flying High“. Tento nový motiv byl přijat s menším uznáním než předchozí umělecké styly, nicméně byl akceptován.

Fedora 7 je také první distribucí, která představuje spiny. Spin je vydání Fedory, která se zaměřila na potřeby uživatele. Fedora 7 spins bude obsahovat Live verzi. Live CD umožní uživateli vyzkoušet si tuto distribuci, primárně zaměřenou na desktopy, pracovní stanice a servery, obsahující KDE – K Desktop Environment a všechny doplňkové balíčky. Další důležitou vlastností Fedory 7 je implementace GNOME verze 2.18.

Fedora 8

[editovat | editovat zdroj]
Fedora 8

Fedora 8 vyšla 8. listopadu 2007. Mezi hlavní novinky patří:[26]

  • NetworkManager – automaticky rozpozná dostupné sítě a vybere tu nejvhodnější, umožňuje také spravovat bezdrátové sítě a VPN
  • PulseAudio – služba, která vám umožní ovládat zvuk pro každou aplikaci samostatně
  • Lepší podpora notebooků – nižší spotřeba energie díky vylepšením v jádře, deaktivace některých naplánovaných úloh při práci na baterie, podpora nových Wi-Fi karet
  • system-config-firewall – nový nástroj pro nastavení firewallu
  • rsyslog – nová služba pro zaznamenávání událostí, nahradil zastaralý a neudržovaný sysklog

Fedora 9

[editovat | editovat zdroj]

Fedora 9 vyšla 13. května 2008. Mezi hlavní novinky patří:[27]

  • Gnome 2.22, KDE 4, Firefox 3.0 beta 5
  • možnost zmenšit existující diskové oddíly během instalace
  • možnost šifrovat /home
  • nástroj swfdec[28] pro podporu Adobe Flash je zahrnut přímo v distribuci
  • podpora Javy pomocí OpenJDK 6 je zahrnuta přímo v distribuci

Fedora 10

[editovat | editovat zdroj]
Fedora 10

Fedora 10 (kódový název Cambridge) vyšla 25. listopadu 2008. Mezi hlavní novinky patří:[29]

  • GNOME 2.24, KDE 4.1.2, X.Org 7.4, X Server 1.5, kernel 2.6.27.5+
  • grafický start pomocí nástroje Plymouth a kernel modesetting[30]
  • X Window System používá evdev[31] a je standardně bez konfiguračního souboru /etc/X11/xorg.conf
  • OpenOffice.org 3.0

Fedora 11

[editovat | editovat zdroj]
Fedora 11

Fedora 11 (kódový název Leonidas) vyšla 9. června 2009. Mezi hlavní novinky patří:[32]

  • GNOME 2.26.1, KDE 4.2.2, X.Org 7.4, X Server 1.6, DRI2, kernel 2.6.29.4-167+
  • rychlejší start systému (zamýšlený do 20 sekund)
  • implicitní souborový systém ext4 a experimentální Btrfs (aktivovaný při instalaci volbou IcantbelieveitsnotBTR)
  • GCC 4.4, NetBeans 6.5, OpenOffice.org 3.1.0, Firefox 3.5b4, Thunderbird 3.0b2, Python 2.6, Xfce 4.6
  • kernel modesetting pro čipy ATI (r100/r200),[33] Nvidia[34] a Intel[35]
  • Presto, vylepšené ovládání zvuku a další

Fedora 12

[editovat | editovat zdroj]
Fedora 12

Dvanáctá verze Fedory pod označením Constantine vyšla 17. listopadu 2009. Hlavními novinkami jsou:

  • optimalizace výkonu 32bitových aplikací
  • vylepšená podpora kamer
  • nová verze Theory
  • automatické hlášení chyb
  • vylepšený správce sítí
  • souborový systém ext4 použit i pro bootovací oddíly
  • rozhraní Moblin
  • novější verze desktopových prostředí
  • PHP 5.3

Fedora 13

[editovat | editovat zdroj]
Fedora 13

Fedora 13 pojmenovaná Goddard vyšla 25. května 2010. Mezi hlavní novinky patří:

  • automatická instalace ovladače tiskárny
  • automatická instalace jazykové sady
  • upravené uživatelské účty
  • podpora 3D pro grafické karty NVIDIA (experimentální)
  • nový způsob instalace Fedory přes internet
  • nová verze NFS
  • a další…

Fedora 14

[editovat | editovat zdroj]
Fedora 14

Fedora 14 s označením Laughlin vyšla 2. listopadu 2010. Hlavními novinkami tohoto vydání jsou:

  • překladač jazyka D
  • KDE 4.5
  • lepší podpora memory debuggingu v gdb
  • NetBeans 6.9
  • Perl 5.12
  • Python 2.7
  • výběr ze softwaru MeeGo[36]
  • a další…[37]

Fedora 15

[editovat | editovat zdroj]
Fedora 15

Fedora 15 s označením Lovelock vyšla 24. května 2011. Hlavními novinkami tohoto vydání jsou:

  • GNOME 3
  • LibreOffice
  • Lepší podpora šifrovaní domovského adresáře
  • a další…[38]

Fedora 16

[editovat | editovat zdroj]

Fedora 16 s označením Verne vyšla 8. listopadu 2011. Fedora 16 je věnován památce Dennise Ritchieho, který zemřel asi měsíc před vydáním. Hlavními novinkami tohoto vydání jsou:

  • Kernel 3.1
  • Grub2 jako výchozí zavaděč
  • HAL daemon odstraněn ve prospěch udisks, upower a libudev
  • UID / GID 1000 pro systémové účty
  • a další…[39]

Fedora 17

[editovat | editovat zdroj]

Fedora 17 vyšla dne 29. května 2012 s kódovým označením „Beefy Miracle“. Vydání této verze nebylo provázeno nasazením většího množství novinek, ale nese se v duchu silné optimalizace. Mezi důležité novinky můžeme také zařadit optimalizované výchozí prostředí GNOME 3.4, které již nevyžaduje bezpodmínečně 3D grafickou akceleraci, jako jeho předchůdce. Výjimku tvoří nasazení několika cloudových technologií Red Hatu. Mezi největší novinky verze patří například:[40]

  • jádro verze 3.3
  • GNOME 3.4
  • KDE 4.8
  • GIMP 2.8
  • UserMove přesun adresářů /lib/, /lib64/, /bin/ a /sbin/ do /usr/
  • OpenStack Essex
  • libvirt-sandbox

Fedora 18

[editovat | editovat zdroj]

Fedora 18 vyšla dne 15. ledna 2013 s kódovým označením „Spherical Cow“.

Fedora 19

[editovat | editovat zdroj]

Fedora 19 vyšla dne 2. srpna 2013 s kódovým označením „Schrödinger's Cat“.

Fedora 20

[editovat | editovat zdroj]

Fedora 20 vyšla dne 17. prosince 2013 s kódovým označením „Heisenbug“.

Fedora 21

[editovat | editovat zdroj]

Fedora 21 vyšla dne 9. prosince 2014. S touto verzí je ukončeno přidělování kódových označení. Nejzásadnější novinkou je asi plná podpora pro Wayland.
Systém je rozdělen do verzí:

  • Workstation
  • Server
  • Cloud

Fedora 22

[editovat | editovat zdroj]

Fedora 22 vyšla dne 26. května 2015.

Fedora 23

[editovat | editovat zdroj]

Fedora 23 vyšla dne 3. listopadu 2015.

Fedora 36

[editovat | editovat zdroj]

Fedora 36 vyšla dne 10. května 2022.[41]

Fedora 41

[editovat | editovat zdroj]

Od verze Fedora 41 (vydané koncem roku 2024) byla v rámci projektu Fedora/RISC-V zahájena dlouhodobá podpora architektury RISC-V a plná podpora prostředí KDE Plasma.

Fedora 42

[editovat | editovat zdroj]

Od verze 42 Fedora nabízí novou verzi instalátoru Anaconda, nové systémové písmo, podporu pro webkamery IPU6 a další menší grafické úpravy. Výchozí tapety nově používají formát JXL.[42]

Fedora 43

[editovat | editovat zdroj]

Od verze Fedora 43 (resp. od GNOME 49) je podporováno pouze prostředí Wayland, které tím plně vytlačilo X11. Obsahuje novější verzi Pythonu 3.14.[43]

Fedora 44

[editovat | editovat zdroj]

Ve verzi Fedora 44 obsahuje edice Workstation grafická prostředí GNOME 50 a KDE Plasma 6.6 s novým správcem přihlašování. Došlo k přechodu z PackageKitu na modernější a výrazně rychlejší DNF5. Verze pro architekturu AArch64 nově nabízí automatický výběr DTB, čímž získala plnou nativní podporu pro notebooky s procesory Snapdragon X. Přibyl také modul NTSYNC integrovaný pro Wine a Steam.[44]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Fedora Project Leader Max Spevack Responds - Slashdot. slashdot.org [online]. [cit. 2026-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-02-09. (anglicky)
  2. ↑ Current 12-18 Month Community Objectives :: Fedora Docs Site. docs.fedoraproject.org [online]. [cit. 2026-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-12-16. (anglicky)
  3. ↑ YEGULALP, Serdar. Fedora 25 stakes out leading edge, not bleeding edge. InfoWorld. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-07-28. (anglicky)
  4. ↑ Changes/Fedora Linux in os-release - Fedora Project Wiki. fedoraproject.org [online]. [cit. 2026-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-09-28. (anglicky)
  5. ↑ Fedora and Red Hat Enterprise Linux. docs.fedoraproject.org [online]. [cit. 2026-08-12]. Dostupné online.
  6. ↑ CentOS Stream. www.centos.org [online]. [cit. 2026-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-07-19. (anglicky)
  7. ↑ Fedora 21 review: Linux’s sprawliest distro finds a new focus. Ars Technica. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-11-30. (anglicky)
  8. ↑ Fedora. getfedora.org [online]. [cit. 2026-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-01-06. (anglicky)
  9. ↑ Fedora Linux Releases. Fedora Docs [online]. [cit. 2026-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-08-31. (anglicky)
  10. ↑ Fedora project leader Matthew Miller reveals what's in store for Fedora in 2016. PCWorld. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-01. (anglicky)
  11. ↑ Interview with Linus Torvalds from Linux Format 163 | TuxRadar Linux. www.tuxradar.com [online]. [cit. 2026-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-01-19.
  12. ↑ The merge window being over, and things being calm made me think I should try upgrading to F21. plus.google.com [online]. [cit. 2026-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-08-09. (anglicky)
  13. ↑ VAUGHAN-NICHOLS, Steven J. Look what's inside Linus Torvalds' latest Linux development PC | ZDNet. ZDNet. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-06. (anglicky)
  14. ↑ Building the PERFECT Linux PC with Linus Torvalds. www.youtube.com [online]. [cit. 2026-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2025-12-03. (anglicky)
  15. ↑ Warren Togami [online]. fedoraproject.org [cit. 2021-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 19 October 2021.
  16. ↑ MILLER, Matthew. Fedora Present and Future: a Fedora.next 2014 Update (Part I, "Why?") [online]. Fedora Magazine, 19 March 2014 [cit. 2017-07-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 9 August 2017.
  17. ↑ CORBET, Jonathan. Modularizing Fedora [online]. 16 March 2016 [cit. 2017-07-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 9 August 2017.
  18. ↑ MILLER, Matthew. Coming soon: Fedora on Lenovo laptops! [online]. 24 April 2020 [cit. 2020-05-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 7 May 2020.
  19. ↑ Fedora Linux Release Life Cycle [online]. [cit. 2026-01-06]. Dostupné online.
  20. ↑ Fedora Linux 34 is officially here!. Fedora Magazine [online]. [cit. 2022-01-03]. Dostupné online. (anglicky)
  21. ↑ Fedora Linux 34 Schedule: All. Fedora Linux Schedule [online]. [cit. 2022-05-11]. Dostupné online. (anglicky)
  22. ↑ Worth the wait: Fedora Linux 35 is here!. Fedora Magazine [online]. 2021-11-02 [cit. 2022-01-03]. Dostupné online. (anglicky)
  23. ↑ Fedora Linux 37 Schedule: Key [online]. [cit. 2022-11-09]. Dostupné online. (anglicky)
  24. ↑ https://fedorapeople.org/groups/schedule/f-39/f-39-key-tasks.html
  25. ↑ Releases/7/FeatureList – FedoraProject
  26. ↑ Releases/8/FeatureList – FedoraProject
  27. ↑ Releases/9/FeatureList – FedoraProject
  28. ↑ swfdec
  29. ↑ Releases/10/FeatureList – FedoraProject
  30. ↑ Features/KernelModesetting – FedoraProject
  31. ↑ Who-T: Input configuration in a nutshell.
  32. ↑ Releases/11/FeatureList – FedoraProject
  33. ↑ Features/Radeon3DUpdate – FedoraProject
  34. ↑ Features/NouveauModesetting – FedoraProject
  35. ↑ Features/IntelKMS – FedoraProject
  36. ↑ MeeGo. meego.com [online]. [cit. 2010-12-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-17.
  37. ↑ Releases/14/FeatureList – FedoraProject
  38. ↑ Releases/15/FeatureList – FedoraProject
  39. ↑ Releases/16/FeatureList – FedoraProject
  40. ↑ Releases/17/FeatureList – FedoraProject
  41. ↑ https://fedoramagazine.org/announcing-fedora-36/
  42. ↑ EISCHMANN, Jiří. Vyška fedora 42 [online]. mojefedora.cz [cit. 2026-01-06]. Dostupné online.
  43. ↑ Fedora 43 Beta: Vydání, novinky a stažení [online]. linuxadictos, 2025-09-16 [cit. 2026-01-06]. Dostupné online.
  44. ↑ SPALETA, Jef. The Fedora Linux 44 Release is Here! [online]. 2026-04-28 [cit. 2026-08-12]. Dostupné online. (anglicky)

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Fedora_Linux&oldid=26146886“