Kuvajt (město)

Kuvajt ; مدينة الكويت
	Kuvajtské mrakodrapy, mešita Al Salihya, věž Al Hamra, Kuvajtské věže. palác Seif, západ slunce nad Kuvajtem
Poloha
Souřadnice	29°22′ s. š., 47°59′ v. d.
Stát	Kuvajt
	Kuvajt Kuvajt, Kuvajt
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	175 km²
Počet obyvatel	574 839 (2021)
Hustota zalidnění	3 284,8 obyv./km²
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Kuvajt (též Kuwait City nebo Al-Kuwait; arabsky الكويت) je hlavní a největší město ve státě Kuvajt, ležícího na severozápadním pobřeží perského zálivu. Nemá ovšem administrativní status města, ale tvoří přímo guvernorát Hlavní město. Žije zde přibližně 575 tisíc osob a spolu s dalšími třemi guvernoráty (Hawally, Al-Farwaniya, Mubarak Al-Kabeer) tvoří aglomeraci s asi 3 miliony obyvatel.^[1] Ve městě se nachází kuvajtský parlament (Madžlis al-Umma), většina vládních úřadů, sídlo většiny kuvajtských společností a bank a je také politickým, kulturním a ekonomickým centrum emirátu.

Historie města

Město Kuvajt bylo poprvé osídleno na počátku 18. století klanem Al-Sabah, později vládnoucí rod v Kuvajtu, větev kmene Al-Utūb, jenž je spojená s rodem Al-Chálífa, která vládne v Bahrajnu). Město má své jméno odvozené z opuštěné pevnosti, která se zde nachází a jejíž název zní "Kut" (كوت), což je arabský výraz pro pevnost u moře.

Od roku 1760, kdy zde byl postaven první dům, se osada rychle rozrůstala a časem mělo město svou vlastní flotilu složenou z arabských plachetnic "Dhow" a mělo mnoho obchodních vztahů s Bagdádem a Damaškem. Město Kuvajt bylo na počátku 19. století úspěšný a prosperující přístav. Prosperita a konkurenceschopnost dala vzniknout mnoha sporům a válkám s okolím, kvůli kterým byl emirát nucen přistoupit na podmínky Britů, aby jim zajistili námořní ochranu. Díky objevu ropy v roce 1936 se výrazně zlepšila životní úroveň města, včetně zdravotnických a vzdělávacích služeb. V roce 1979 byla postavena nejznámější ikona města – Kuvajtské věže.

Dne 2. srpna 1990 se irácké síly zmocnily města a do 8. srpna jej připojily k emirátu. Během okupace bylo město značně poškozeno a mnoho budov bylo nenávratně zničeno, bohužel včetně kuvajtského národního muzea. Po odchodu iráckých vojsk v lednu 1991 se zahraniční investoři a kuvajtská vláda aktivně podílet na modernizaci města se snahou udělat z něj konkurenceschopné centrum této oblasti. Od konce války začal emirát hospodářsky růst. Bylo postaveno mnoho hotelů, nákupních středisek, úřadů ap.

V roce 2011 byl postaven největší mrakodrap v Kuvajtu Al Hamra Tower.

Současná ekonomika

Kuvajtská vzkvétající ekonomika dovolila mnoha mezinárodním hotelovým řetězcům vstup do země. Podle "Kuwait Hotel Owners Association" zde bylo otevřeno mnoho nových hotelů a další jsou plánovány:^[2]

JW Marriott Renovation – otevřeno 2022
Marriott Executive Apartments – otevřeno 2022
International Hotel Farwaniya – otevřeno 2023
Park Inn – otevřeno 2024
Intercontinental – otevřeno 2026
Safir Sea View – otevřeno 2026
Hilton Kuwait Resort – plánováno na rok 2027

Podnebí

Podnebí emirátu se vyznačuje velmi horkým létem. Průměrná teplota přes léto je vyšší než 40 °C a během zimy okolo 20 °C. V zimním období občas prší, ale během léta je déšť velmi vzácný. Nejdeštivější měsíc je leden. V letním období navíc dochází díky větru k silným prachovým bouřím. Ty se mohou objevit kdykoliv v roce, ale v letním období jsou nejčastější.

Partnerská města

Fotografie

Kuvajtská dálnice
Město v noci
Panorama města
Centrum Kuvajtu
Místní rybí trh

Reference

↑ Kuwait Census-Population Distribution by Governorates, Nationality and Gender. census.csb.gov.kw [online]. [cit. 2026-09-02]. Dostupné online.
↑ https://khoahotels.com/EN/UpcomingHotels?PageID=12

Související články

Kuvajt – stát
Válka v Zálivu
Kuvajtské věže
Madinat al-Hareer – plánované město s budovou nejvyššího mrakodrapu světa

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kuvajt na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Kuvajt ve Wikislovníku

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Kuwait Census-Population Distribution by Governorates, Nationality and Gender. census.csb.gov.kw [online]. [cit. 2026-09-02]. Dostupné online.

[2] ttps://khoahotels.com/EN/UpcomingHotels?PageID=12

[1]

[2]

Hlavní města Asie

Nezávislé státy	Abú Zabí (Spojené arabské emiráty) • Ammán (Jordánsko) • Ankara (Turecko) • Astana (Kazachstán) • Ašchabad (Turkmenistán) • Bagdád (Irák) • Baku (Ázerbájdžán) • Bandar Seri Begawan (Brunej) • Bangkok (Thajsko) • Bejrút (Libanon) • Biškek (Kyrgyzstán) • Damašek (Sýrie) • Dauhá (Katar) • Dháka (Bangladéš) • Dili (Východní Timor) • Dillí (Indie) • Dušanbe (Tádžikistán) • Hanoj (Vietnam) • Islámábád (Pákistán) • Jakarta (Indonésie) • Jerevan (Arménie) • Jeruzalém* (Izrael, Palestina) • Kábul (Afghánistán) • Káthmándú (Nepál) • Kuala Lumpur (Malajsie) • Kuvajt (Kuvajt) • Male (Maledivy) • Manáma (Bahrajn) • Manila (Filipíny) • Maskat (Omán) • Neipyijto (Myanmar) • Peking (Čína) • Phnompenh (Kambodža) • Pchjongjang (Severní Korea) • Rijád (Saúdská Arábie) • Saná (Jemen) • Singapur (Singapur) • Soul (Jižní Korea) • Šrí Džajavardanapura Kotte (Srí Lanka) • Taškent (Uzbekistán) • Tbilisi (Gruzie) • Teherán (Írán) • Thimphu (Bhútán) • Tokio (Japonsko) • Ulánbátar (Mongolsko) • Vientiane (Laos)

Teritoria, kolonie a zámořská území	Austrálie: West Island (Kokosové ostrovy) • Flying Fish Cove (Vánoční ostrov) Čína: Hongkong (Hongkong) • Macao (Macao) Spojené království: Episkopi (Akrotiri a Dekelia) • Diego García (Britské indickooceánské území)

Územní celky se sporným mezinárodním postavením	Gaza (Pásmo Gazy) • Suchumi (Abcházie) • Cchinvali (Jižní Osetie) • Severní Nikósie (Severní Kypr) • Tchaj-pej (Tchaj-wan)

legenda: *nárokováno Izraelem i Palestinou, faktická kontrola Izraele.