Pliosauridae
 PliosauridaeStratigrafický výskyt: Svrchní trias až svrchní křída, asi před 228 až 89 miliony let | |
|---|---|
 Peloneustes philarchus, zástupce skupiny | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | plazi (Sauropsida) |
| Nadřád | Sauropterygia |
| Řád | Plesiosauria |
| Podřád | Pliosauroidea |
| Čeleď | Pliosauridae Welles, 1943 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pliosauridae („pliosauridi“) je jednou z podskupin patřících do velké skupiny druhohorních mořských plazů Plesiosauria. Pliosauridi měli relativně krátký krk a velkou hlavou. Byli to velcí mořští dravci a stali se nejobávanějšími mořskými predátory od pozdního triasu do pozdní křídy (asi před 228 až 89 miliony let). S krátkými krky, masivními hlavami a zuby vyzbrojenými čelistmi mohli zaútočit i na živočichy stejné a větší velikosti a vytrhovat z nich kusy masa podobně jako dnešní žraloci nebo kosatky.[1]
Evoluce
[editovat | editovat zdroj]Mezi nejstarší vývojové předky této skupiny mohly patřit primitivní rody Rhaeticosaurus a Thalassiodracon, žijící v období pozdního triasu až rané jury.[2] Navzdory dlouho zastávanému názoru, že biodiverzita pliosauridů značně utrpěla na přelomu jury a křídy, tento domnělý trend nebyl potvrzen detailním výzkumem dochovaných fosilních zubů.[3] Mezi vůbec poslední zástupce této skupiny patřily například rody Brachauchenius nebo Megacephalosaurus, žijící v geologickém období turonu, asi před 90 miliony let.[4][5]
Popis
[editovat | editovat zdroj]
Tito draví mořští plazi žili v mořích a oceánech, dýchali vzdušný kyslík a zřejmě rodili živá mláďata, i když existuje teorie, že se rozmnožovali vejci. Někteří zástupci byli možná hned po vorvaňovi obrovském největšími predátory, kteří kdy na Zemi žili (jejich hmotnost se mohla dle odhadů pohybovat až kolem dvaceti tun). Mezi největší jedince patří dosud nepopsaný exemplář z Kolumbie s lebkou o délce 3 metry a celkovou délkou těla asi 11 metrů.[6] Velký obratel o šířce téměř 27 cm, objevený v pozdně jurských vrstvách v Anglii, zase ukazuje na možnou délku těla až 14,4 metru.[7]
Největšími dnes známými pliosauridy jsou patrně zástupci rodů Megalneusaurus, Pliosaurus a Kronosaurus (v obou případech délka přes 10 metrů a hmotnost přes 10 tun).[8]
České objevy
[editovat | editovat zdroj]Tito draví mořští plazi obývali v období rané pozdní křídy (asi před 100 až 85 miliony let) v hojných počtech a druhové rozmanitosti také mělká teplá moře na území současné České republiky, jak ukazují již od poloviny 19. století fosilní objevy z mnoha míst našeho státu[9][10]. Jde například o pozdně křídový rod Polyptychodon, který je ale ve skutečnosti zřejmě nomen dubium.[11]
Další informace o českých nálezech byly publikovány v září roku 2019. Nedaleko Brna byl již ve 30. letech 20. století objeven fosilní materiál pliosaurů z období pozdní jury (věk oxford; stáří zhruba 160 milionů let). Tito velcí draví plazi z kladu Thalassophonea dosahovali délky až 6 metrů a odhadované hmotnosti kolem 1,5 tuny.[12][13] Podobné objevy velkých pliosaurů (o délce kolem 10 metrů) byly učiněny také v sousedním Polsku (Svatokřížské hory).[14]
Zástupci čeledi
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SOCHA, Vladimír. 150 let s liopleurodonem. OSEL.cz [online]. 26. května 2023. Dostupné online. (česky)
- ↑ https://www.sachspal.de/taxa/plesiosauria/rhaeticosaurus-mertensi/
- ↑ Zverkov, N. G.; et al. (2018). Increased pliosaurid dental disparity across the Jurassic – Cretaceous transition. Palaeontology. 2018: 1-22. doi: 10.1111/pala.12367
- ↑ Daniel Madzia; Sven Sachs; Johan Lindgren (2018). Morphological and phylogenetic aspects of the dentition of Megacephalosaurus eulerti, a pliosaurid from the Turonian of Kansas, USA, with remarks on the cranial anatomy of the taxon. Geological Magazine (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1017/S0016756818000523
- ↑ http://www.pravek.info/novinky/megacephalosaurus-a-evoluce-zubu-poslednich-pliosauru/
- ↑ https://conexioncapital.co/encuentran-en-sachica-boyaca-al-pliosaurio-mas-grande-del-mundo/
- ↑ David M. Martill, Megan L. Jacobs & Roy E. Smith (2023). A truly gigantic pliosaur (Reptilia, Sauropterygia) from the Kimmeridge Clay Formation (Upper Jurassic, Kimmeridgian) of England. Proceedings of the Geologists' Association (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1016/j.pgeola.2023.04.005
- ↑ SOCHA, Vladimír. Největší mořští zabijáci z dinosauří éry. OSEL.cz [online]. 23. červenec 2024. Dostupné online. (česky)
- ↑ SOCHA, Vladimír. Svět českého plesiosaura. OSEL.cz [online]. 7. listopad 2014. Dostupné online. (česky)
- ↑ SOCHA, Vladimír. Druhohorní plazi v Čechách II.. OSEL.cz [online]. 13. červenec 2015. Dostupné online. (česky)
- ↑ Madzia D. (2016). A reappraisal of Polyptychodon (Plesiosauria) from the Cretaceous of England. PeerJ 4:e1998 https://doi.org/10.7717/peerj.1998
- ↑ http://www.pravek.info/novinky/pred-160-miliony-let-zili-na-morave-velci-morsti-plazi/
- ↑ http://scigeo.actamm.cz/cs/oxfordsti-pliosauri-severni-tethydy-v-kontextu-fylogeneze-kladu-thalassophonea/
- ↑ https://phys.org/news/2019-11-million-year-old-sea-monster-fossil-poland.html
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- O'Keefe, F. R. (2001). A cladistic analysis and taxonomic revision of the Plesiosauria (Reptilia: Sauropterygia). Acta Zoologica Fennica. 213: 1-63.
- Smith A. S., Dyke G. J. (2008). The skull of the giant predatory pliosaur Rhomaleosaurus cramptoni: implications for plesiosaur phylogenetics. Naturwissenschaften.
- Bartlett, E. O.; Martill, D. M.; Smith, R. E. (2026). Re-evaluating body size in the Middle Jurassic pliosaur Liopleurodon ferox Sauvage, 1873. Journal of Vertebrate Paleontology. e2691149. doi: https://doi.org/10.1080/02724634.2026.2691149
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pliosauridae na Wikimedia Commons - Článek o kronosaurovi a pliosauridech na webu DinosaurusBlog (česky)
