Přeskočit na obsah

Rozjezd

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Noční rozjezd autobusů v Brně
Noční čekačka v uzlu Lazarská v Praze
Tento článek je o organizaci veřejné dopravy v přestupním uzlu. O procesu uvádění vozidla nebo soupravy vozidel do pohybu zrychlováním (opak brzdění) pojednává článek Rozjezd vozidla.

Rozjezd (pražsky: centrální přestupní bod, slangově čekačka) je označení pro způsob organizace městské hromadné dopravy, resp. zajištění přestupu v hlavním přestupním uzlu, při kterém se vozidla většího množství dopravních linek sjíždějí z různých směrů v jednom dopravním uzlu, aby odtud ve stanovený čas pokračovaly opět různými směry poté, co je cestujícím umožněno mezi těmito vozidly přestoupit. Tím je možné malým počtem vozidel a tedy i s nízkými náklady zajistit dopravní obslužnost rozsáhlého území i v době nízké poptávky, zejména v noci či brzy ráno o víkendech a dnech pracovního klidu. Ačkoliv intervaly mezi jednotlivými spoji bývají delší, přepravní doba může být navzdory prodlouženým trasám srovnatelná s podmínkami plného provozu dopravní sítě vzhledem k obecně nízké intenzitě dopravy v příslušné denní době, nižšímu počtu obsluhovaných zastávek a preferenci využívání vozidel s lepšími jízdními vlastnostmi. Je-li rozjezdová organizace dopravy motivovaná snahou o snížení nákladů v době nižší poptávky po dopravě, bývá v některých městech její využívání podmíněno i vyšším jízdným ve srovnání s běžným režimem dopravy,[1] zvýšené jízdné v noční dopravě však nemusí s organizací přestupů souviset.

Garantované přestupy mezi dvěma či více spoji se používají v noční i denní městské, regionální i dálkové tramvajové, autobusové i železniční dopravě, zejména v kombinaci s taktovým jízdním řádem. Přestup může být zajištěn buď pouze plánovanou dobou pobytu a dodržováním jízdního řádu, nebo i povinností vyčkávat stanovenou dobu nebo podle dispečerských pokynů na zpožděné spoje.

Rozjezdy jsou v mnoha případech realizovány městskými autobusy, což je v Brně zdůvodňováno tím, že tato vozidla zvládají rychlejší rozjezdy a brzdění. Záleží ale na velikosti obsluhovaného území, jeho struktuře a velikosti poptávky.[2] V některých městech se využívá i tramvajová doprava, případně se druhy vozidel kombinují. Důvodem k nepoužívání tramvají v době s nízkým objemem přepravy může být možnost provádění oprav tramvajových tratí v této době[3] nebo možnost úspory nákladů vypnutím napájení tramvajové sítě.[2]

Rozjezdy v Česku

[editovat | editovat zdroj]

V populární kultuře

[editovat | editovat zdroj]

Komiksová povídka inspirovaná rozjezdovou noční dopravou v Brně nazvaná Brněnské rozjezdy, kterou v roce 2011 pro výstavu Brno in Comics vytvořil Tomáš Kučerovský, zaznamenala za dva týdny od zveřejnění na internetu přes 200 tisíc zhlédnutí.[4]

Mrazivou a syrovou atmosféru pražského nočního tramvajového přestupního uzlu zachytil básník Elsa Aids (vlastním jménem Ondřej Klimeš) ve své sbírce Lazarská v zimě a jiné básně (Fra, 2023).

  1. Eliška Kolínková: Zachraňme rozjezdy, brojí Brňané na webu proti zdražení nočních linek, iDnes.cz, 18. 10. 2012
  2. 1 2 VYROUBALOVÁ, Martina. Rozjezdy vozí Brňany do postelí 70 let. V čase levných drinků je nabito. iDNES.cz [online]. 2. října 2016 [cit. 2016-10-02]. Dostupné online.
  3. 2. 6. 1946 Zahájení nočního provozu MHD v Brně, Encyklopedie dějin Brna, poslední aktualizace stránky 8. 6. 2021
  4. Lukáš Růžička: Internet baví Kučerovského komiks o Brně, přečtěte si upravenou verzi, Komiksárium, 18. 1. 2012

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]