buvol

čeština

výslovnost

• IPA: [bʊvɔl]

dělení

• bu-vol

etymologie

Z řeckého bubalos resp. latinského bubalus, přikloněním k -vol.

varianty

• (v obecném jazyce) búvol

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	buvol	buvoli / buvolové
genitiv	buvola	buvolů
dativ	buvolovi / buvolu	buvolům
akuzativ	buvola	buvoly
vokativ	buvole	buvoli / buvolové
lokál	buvolovi / buvolu	buvolech
instrumentál	buvolem	buvoly

význam

1. rod sudokopytníků z čeledi turovitých

překlady

1. sudokopytník

   • angličtina: buffalo
   • francouzština: buffle m
   • italština: bufalo m
   • němčina: Büffel m
   • řečtina: βούβαλος m

související

• buvolí
• buvolec
• buvolina

slovní spojení

• buvol africký
• buvol domácí
• buvol indický

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2016-08-08]. Heslo buvol.

externí odkazy

• Článek Buvol ve Wikipedii