Přeskočit na obsah

Boskovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Boskovice
Centrum Boskovic s židovskou čtvrtí
Centrum Boskovic s židovskou čtvrtí
Znak města BoskoviceVlajka města Boskovice
ZnakVlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecBoskovice
Obec s rozšířenou působnostíBoskovice
(správní obvod)
OkresBlansko
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°29′15″ s. š., 16°39′36″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel12 508 (2025)[1]
Rozloha27,82 km²[2]
Nadmořská výška381 m n. m.
PSČ680 01
Počet domů2 399 (2024)[3]
Počet částí obce5
Počet k. ú.5
Počet ZSJ21
Kontakt
Adresa městského úřaduMasarykovo náměstí 4/2
680 01 Boskovice
mu@boskovice.cz
StarostkaJana Syrovátková
Oficiální webwww.boskovice.cz
Boskovice
Boskovice
Další údaje
Kód obce581372
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Boskovice (německy Boskowitz) jsou město v okrese Blansko v Jihomoravském kraji. Leží čtrnáct kilometrů severně od Blanska a 33 kilometrů severně od Brna na hranicích Drahanské vrchoviny. Severovýchodně od města leží vodní nádrž Boskovice a přírodní park Řehořkovo Kořenecko. Jižní částí města protéká potok Bělá. Žije zde přibližně 13 tisíc[1] obyvatel. Historické jádro města je včetně židovského ghetta od roku 1990 městskou památkovou zónou. Sousedními obcemi sídla jsou Vážany, Okrouhlá, Sudice, Valchov, Skalice nad Svitavou, Chrudichromy, Vísky, Lhota Rapotina, Velenov, Újezd u Boskovic a Míchov.

Název

[editovat | editovat zdroj]

Místní jméno Boskovice (výchozí tvar byl Boskovici) bylo odvozeno od osobního jména Bosek nebo Bosko (jehož základem je bosý) a znamenalo „Boskovi“ lidé. V písemných záznamech měl název vesnice (města) postupně podobu Bozcowiz (1222), Boskowitz (1308), Bozkowicz (1632), Bosskowicz (1708), Boskowitz (1751, 1848), Boskovice (1850–1950), Boskowitz / Boskovice (1939–45).[4] Židovský název města v hebrejštině zní באסקוויץ.

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Boskovický hrad
Zámek

Boskovice jako trhová osada byla založena pravděpodobně ve 13. století. Avšak z archeologických nálezů lze usuzovat, že osídlení v těchto místech je daleko starší. První uvedení názvu Boskovice je z roku 1222, kdy byl Jimram z Boskovic svědkem vydání listiny Přemyslem Otakarem I. O sto let později, roku 1313, je datována první zmínka o Boskovickém hradu. První písemná zmínka přímo o městě samotném pochází z roku 1413. V roce 1463 v Praze povolil král Jiří z Poděbrad Boskovicím pořádat jarmark a výroční trhy na den svatého Víta.

V roce 1759 bylo prvně v boskovických listinách použito názvu „město Boskovice“. K povýšení na město tedy pravděpodobně došlo někdy za vlády Marie Terezie (1740–1780). Za vlády jejího syna Josefa II. byl v Boskovicích zřízen magistrát, ale také odňato hrdelní právo, které Boskovice užívalo od roku 1255.

V nejbližším okolí historického jádra Boskovic také vyrostlo předměstské osídlení, dělicí se na Dolní a Horní Předměstí. K Boskovicím patří také židovská obec. V roce 1454 vydal král Ladislav Pohrobek zákon o vyhnání Židů z královských měst. Většina Židů přicházejících v tuto dobu byla původem právě z Brna. Uzavřené ghetto oddělené od města dvěma branami vzniklo v roce 1727.[5] V roce 1930 se k židovské národnosti hlásilo 318 boskovických obyvatel. Ve dnech 14. a 15. března 1942 bylo z Boskovic do koncentračních táborů deportováno 458 židovských obyvatel, z nichž se vrátilo jen 14 lidí.[6]

Do roku 1792 Boskovice patřily do olomouckého kraje. Změnou však byly přesunuty do kraje brněnského. V roce 1848 byl nově zřízen podkraj Boskovický, později okres Boskovice. Ten byl zrušen k 1. lednu 1960 a Boskovice přešly pod okres Blansko.

Majitelé Boskovic

[editovat | editovat zdroj]

Prvními majiteli města i hradu byli páni z Boskovic. V letech 1398–1458 je vystřídali páni z Kunštátu, ale po nich se opět vrátili Boskovicové. Od roku 1547 se držení majetku přesunulo na rod Ederů ze Šťavnice. Po dvaceti letech převzali panství Morkovští ze Zástřizl. Na konci 17. století získal Boskovice rod Ditrichštejnů. Posledním majitelem města byl rod Mensdorff-Pouilly, který město převzal v padesátých letech 19. století.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Struktura

[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[7][8]

Místní části186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Počet obyvatel část Boskovice6 2046 1196 4436 5477 3067 3227 5957 2448 2358 83711 04511 29011 35911 50211 726
Počet domů část Boskovice7387887848289501 0931 2651 4911 5511 6821 7611 9141 9992 2532 399

Městská správa

[editovat | editovat zdroj]

Místní části

[editovat | editovat zdroj]
Současné a bývalé místní části

Boskovice tvoří pět místních částí:

V minulosti byly součástí Boskovic i dnes samostatné obce Chrudichromy (1976–1991), Lhota Rapotina (1980–1991), Ludíkov (1986–1992), Němčice (1986–1991), Sudice (1980–1991), Újezd (1981–1992), Valchov (1986–1991) a Velenov (1986–1992).[9]

Starostové

[editovat | editovat zdroj]

Do roku 1900 byli v čele města purkmistři. Od roku 1901 to jsou starostové nebo předsedové MNV.

JménoObdobí
Alfons Vladimír Mensdorff-Pouilly 1901–1907
JUDr. Josef Kirchmann 1907–1919
František Svátek 1919–1924
JUDr. Josef Kirchmann 1924–1929
Pavel Šlahúnek 1929–1930
Vilém Drbal 1930–1935
Jan Salava 1935–1938
Pavel Šlahúnek 1938–1939
Vilém Drbal 1939–1940
Josef Večeř 1940–1945
Karel Kovařík 1945–1946
Jaroslav Chaloupka 1946–1948
Rudolf Musil 1948–1949
Bořivoj Stloukal 1949–1964
Josef Kočvara 1964–1970
Jan Robeš 1970–1980
Bohuslav Soldán 1980–1985
Ing. Josef Hanuška 1985–1990
Jaroslav Vodák 1990–1990
Ing. Zdeněk Měcháček 1990–1994
Ing. František Sláma 1994–1995
PhDr. Vratislav Smoleja 1995–2000
RNDr. Josef Dohnálek 2000–2002
Ing. František Sivera 2002–2006
Ing. Jaroslav Dohnálek 2006–2014
Bc. Hana Nedomová 2014–2018
Ing. Jaroslav Dohnálek 2018–2022
Ing. arch. Jana Syrovátková 2022–dosud

Městské symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 13. listopadu 2002.[10]

Hospodářství

[editovat | editovat zdroj]

Nejvýznamnějším průmyslovým podnikem v Boskovicích je MINERVA BOSKOVICE, a.s., tradiční výrobce průmyslových šicích strojů. Firma byla založena roku 1881 ve Vídni pod názvem Rezler & Komárek, v letech 1912–1913 přesídlila do Opavy a roku 1936 zahájila výrobu v boskovické pobočce.[11] Od roku 1968 se podnik zaměřuje výhradně na průmyslové šicí stroje, zejména pro automobilový a obuvnický průmysl. Majoritním vlastníkem je od roku 1998 německá společnost Dürkopp Adler z Bielefeldu, pod jejíž obchodní značkou se stroje prodávají na světových trzích.[12] Minerva patří k největším zaměstnavatelům v regionu.

Zdravotnictví

[editovat | editovat zdroj]

Ve městě sídlí Nemocnice Boskovice, zdravotnické zařízení okresního typu s 272 lůžky. Nemocnice byla otevřena roku 1958 a od roku 2006 ji provozuje městská společnost Nemocnice Boskovice s.r.o.[13] Poskytuje ambulantní i lůžkovou péči v základních oborech pro spádovou oblast Boskovicka a Blanenska.

Školství

[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší střední školou na Blanensku je Gymnázium Boskovice, založené roku 1900.[14] Škola nabízí čtyřletý i osmiletý studijní cyklus. Dále ve městě působí Střední pedagogická škola Boskovice, Vyšší odborná škola a střední škola Boskovice (dříve Střední škola André Citroëna) a základní školy.

Doprava

[editovat | editovat zdroj]

Město leží na jednokolejné neelektrifikované železniční trati Skalice nad Svitavou – Velké Opatovice, která je regionální dráhou. Na ní se nachází železniční stanice Boskovice. Přes město prochází silnice II/150 a II/374. Město je obsluhováno vlakovými spoji linky S21 a autobusovými spoji linek 234, 251, 256, 258, 259, 260, 261 a 265, kterou jsou všechny součástí Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje.[15]

Boskovice byly co do počtu obyvatel ve své době nejmenší město na světě, kde byly provozovány sdílené elektrické koloběžky. V provozu byly mezi roky 2020 a 2023.[16] Firma Bolt v roce 2023 ukončila z důvodu příliš vysokých nákladů na obsluhu provozu.[17]

Kultura

[editovat | editovat zdroj]

Divadelní soubory

[editovat | editovat zdroj]
  • Divadlo Naboso
  • Ochotnické divadlo Boskovice – jedno z nejstarších ochotnických divadel na Moravě

Kulturní prostory

[editovat | editovat zdroj]
  • Kino Panorama
  • Letní kino Boskovice – v provozu od roku 1960, disponuje projekční plochou o rozměrech 32 × 14 metrů (448 m²), která je největší v České republice.[18] V době svého vzniku šlo o největší kinoplátno ve střední Evropě. Kapacita amfiteátru činí 2 000 míst. V letech 2013–2020 prošel areál celkovou rekonstrukcí. Podle statistik Unie filmových distributorů je boskovické letní kino opakovaně nejnavštěvovanějším letním kinem v Česku.
  • Knihovna Boskovice
  • Prostor – komunitní a kulturní centrum provozované spolkem Unijazz Boskovice
  • Sokolovna
  • Zámecký skleník

Muzeum

[editovat | editovat zdroj]

Muzeum regionu Boskovicka je příspěvková organizace města sídlící v historické rezidenci na adrese Hradní 642/1. Spravuje archeologické, národopisné, přírodovědné a historické sbírky. V roce 2013 obdrželo zvláštní ocenění v anketě Gloria Musealis za stálou expozici „Boskovicko – krajinou sedmizubého hřebene".[19] Muzeum provozuje také expozici v Větší synagoze zaměřenou na dějiny Židů v Boskovicích a expozici historických zemědělských strojů.

Festivaly a pravidelné akce

[editovat | editovat zdroj]
  • Smrtfest
  • Jarní sraz Velorexů
  • Boskovické běhy
  • Boskovice – festival pro židovskou čtvrť – multižánrový festival pořádaný od roku 1993 sdružením Unijazz ve spolupráci s místními organizacemi. Původním cílem festivalu bylo upozornit na zchátralý stav židovské čtvrti a přispět k její záchraně.[20] Koná se každoročně v červenci v historickém jádru města a zahrnuje hudbu, divadlo, filmové projekce, výstavy, autorská čtení a přednášky. V roce 2026 proběhl 34. ročník.
  • Husí slavnosti
  • Vánoční jarmark

Sport

[editovat | editovat zdroj]

Účastníci Olympijských her z Boskovic

[editovat | editovat zdroj]
  • Olga Šicnerová, provdaná Oldřichová (* 1928, Břeclav), LOH 1948, Londýn (atletika – běh na 100 metrů)
  • Miroslav Jurek (* 1935), LOH 1960 (atletika – běh na 5 000 a 10 000 metrů)
  • Miloš Máca (1927–1984), LOH 1952 (atletika – hod kladivem)[21]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článcích Seznam památek v Boskovicích a Seznam kulturních památek v Boskovicích.
Synagoga v židovském městě

Velká židovská komunita obývala židovské město, z něhož se zachovalo několik domů, synagoga, židovský hřbitov a jedna původní brána:

Dalším turistickým lákadlem je Westernové městečko Boskovice, zábavní park vybudovaný roku 1994 v opuštěném pískovcovém lomu přibližně 3 km od centra města. Areál je replikou města z období amerického Divokého západu a nabízí jezdecké show, divadelní představení pod širým nebem (mj. inscenaci Vinnetoua) a ubytování. Od svého vzniku jej navštívilo více než milion návštěvníků.[23]

Příroda

[editovat | editovat zdroj]
  • Přírodní památka Lebeďák
  • Vodní nádrž Boskovice – vstup je povolen pouze na hráz a je zakázáno koupání.
  • Melkovské údolí – za lesem Doubravou na Melkovském potoce, mezi přehradou a osadou Melkov – výjimečná jarní květena, pole petrklíčů a devětsilů.
  • Pilské údolí – v údolí bývaly tři vodní mlýny, každý s vlastním rybníkem, v současné době jsou zde rybníky dva a jeden dochovaný mlýn.
  • Vratíkovský kras – přírodní rezervace s krasovými jevy rozkládající se východně od Boskovic.
  • Arboretum Šmelcovna
  • Přírodní park Řehořkovo Kořenecko – rozsáhlý přírodní park severovýchodně od Boskovic, pojmenovaný po boskovickém malíři Františku Řehořkovi.

Osobnosti

[editovat | editovat zdroj]
Pamětní deska kardinála Tomáše Špidlíka v rodných Boskovicích
Související informace naleznete také v článku Seznam osobností Boskovic.

V Boskovicích žila či se narodila řada významných osobností, jak pedagogové, tak osoby kulturně či sportovně činné. Jedním z nich byl i například objevitel Věstonické venuše Karel Absolon, členové místního Musejního spolku a dlouholetí badatelé na 15 km vzdáleném keltském oppidu Staré Hradisko František Lipka a Karel Snětina, malíř František Řehořek (podle nějž byl pojmenován přírodní park Řehořkovo Kořenecko) a také malíř Otakar Kubín, textilní výtvarník Josef Müller, působící v gobelínce v Jindřichově Hradci. Dále Yvetta Hlaváčová, jež reprezentuje republiku v dálkovém plavání. Mezi další rodáky – sportovce – patří například i hokejista Jan Kolář. Dalším rodákem z Boskovic je Jaroslava Maxová, operní pěvkyně a pěvecká pedagožka. Z Boskovic pochází také fotograf Josef Koudelka, žijící v Paříži. Významným rodákem je také kardinál Tomáš Špidlík. V neposlední řadě mezi boskovické rodáky patří i Josef Dobeš (VV, Pro sport a zdraví), ministr školství mládeže a tělovýchovy za vlády Petra Nečase.

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]

Přeskrajová spolupráce

[editovat | editovat zdroj]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]

Panorama

[editovat | editovat zdroj]
Panoramatický pohled na město od jihu
Panoramatický pohled na město od jihu

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Statistický lexikon obcí - 2024. Český statistický úřad. 29. listopadu 2024. Dostupné online.
  4. ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 962 s. S. 99.
  5. ↑ Židovské město - Boskovice. Tour Navigator [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-25.
  6. ↑ BRÁNSKÝ, Jaroslav. Boskovice v proměnách času. Brno: Městský národní výbor v Boskovicích, 1990. 70 s. S. 14.
  7. ↑ Okres Blansko [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-02-19]. Dostupné online.
  8. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. Český statistický úřad [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
  9. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl [online]. Praha: Český statistický úřad, 2006 [cit. 2026-06-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-06.
  10. ↑ Symboly – Boskovice. Registr komunálních symbolů [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 2002-11-13 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
  11. ↑ SUŠIL, Luboš. Minerva slavila 130 let. Město Boskovice [online]. Rev. 2011-08-29 [cit. 2026-06-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2026-06-09.
  12. ↑ OSOUCH, Marek. Minerva letos slavila, šicí stroje vyrábí už 140 let. Ohlasy.info [online]. 2021-12-28 [cit. 2026-06-09]. Dostupné online.
  13. ↑ OSOUCH, Marek. Rok 1958: Mohla stát na Čížovkách, nakonec ale nemocnice vznikla u hlavní silnice. Ohlasy.info [online]. 2018-05-11 [cit. 2026-06-09]. Dostupné online.
  14. ↑ Historie. Gymnázium Boskovice [online]. [cit. 2026-06-09]. Dostupné online.
  15. ↑ Plán regionálních linek - sever. IDSJMK [online]. 2025-12-14 [cit. 2024-04-26]. PDF online.
  16. ↑ HOUSKA, Filip. Nejmenší město světa, kde jsou provozovány elektrokoloběžky. Po Olomouci Bolt vstupuje do Boskovic. CzechCrunch [online]. 2020-08-15 [cit. 2026-06-03]. Dostupné online.
  17. ↑ NESITOVÁ, Klára. V Boskovicích končí koloběžky. Zjistilo se, že v malém městě je málo uživatelů. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2023-05-10 [cit. 2026-06-03]. Dostupné online.
  18. ↑ KLEPÁČ, Vladimír. Boskovice mají nejnavštěvovanější letní kino s největším plátnem v zemi. Novinky.cz [online]. 2025-01-28 [cit. 2026-06-09]. Dostupné online.
  19. ↑ Muzeum regionu Boskovicka - Rezidence - Boskovice. Historická sídla [online]. Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska [cit. 2026-06-09]. Dostupné online.
  20. ↑ CHARVÁT, Jan. Festival Boskovice: Dvacet let pro židovskou čtvrť. Deník.cz [online]. 2012-07-05 [cit. 2026-06-09]. Dostupné online.
  21. ↑ Boskovice, Jihomoravský kraj (CZE). Olympedia [online]. [cit. 2026-06-09]. Dostupné online. (anglicky)
  22. ↑ Planetka Boskovice. Astronomia [online]. Rev. 2010-01-15 [cit. 2026-06-09]. Dostupné online.
  23. ↑ Westernové městečko Boskovice. Kudy z nudy [online]. [cit. 2026-06-09]. Dostupné online.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • FRYDRYCH, Karol. Sborování v Boskovicích 2009. Cantus, Praha, 2009, roč. 20, č. 3, s. 22-23. ISSN 1210-7956.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Boskovice&oldid=26085748“