Suzdal
| Suzdal Суздаль | |
|---|---|
 | |
 Znak .png) Vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 56°25′16″ s. š., 40°26′56″ v. d. |
| Nadmořská výška | 115 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+3[1] |
| Stát |  Rusko |
| Federální okruh | Centrální |
| Oblast | Vladimirská |
| Rajón | Suzdalský |
_-_Vladimir_Oblast.svg) Vladimirská oblast na mapě Ruska | |
  Suzdal | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 15 km² |
| Počet obyvatel | 9 286 (2021)[2] |
| Hustota zalidnění | 657,67 obyv./km² |
| Etnické složení | Rusové |
| Náboženské složení | pravoslaví |
| Správa | |
| Status | Město (1778) |
| Starosta | Larisa Majorova |
| Vznik | 1024 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | +7 4931 |
| PSČ | 601291 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Suzdal (rusky Суздаль) je město v Rusku, administrativní centrum Suzdalského rajónu Vladimirské oblasti. Leží na řece Kamence, přítoku Něrlu, 26 km severně od Vladimiru. Žije zde okolo 10 tisíc obyvatel.
Suzdal je městem mnoha historických památek, z nichž některé jsou od roku 1992 v rámci Bílých památek Vladimiru a Suzdalu zaneseny na seznam světového dědictví UNESCO. Suzdal je také nedílnou součástí zlatého prstenu Ruska.
Název
[editovat | editovat zdroj]V nejstarší ruské kronice Pověst dávných let je roku 1024 sídlo označeno jako Suždal (Суждаль) [3], což může znamenat založit zde město nebo město má být zde.
Dle teorie etymologa a lingvisty O. N. Trubačova má název města původ ve staroslověnském slovese съзьдати (s'zdati), jehož jedním z významů bylo slepit z hlíny. (Od tohoto slovesa je odvozen moderní ruský výraz „создать“ – vytvořit, stvořit, postavit, vyrobit apod. [4]). Lingvista V. P. Něroznak se domníval, že název Суздаль vznikl z tvaru téhož slovesa v první osobě – ziždu (зижду), tedy stavím.[5].
V 19. století přišel finský etnograf D. E. D. Europaeus s teorií, že úvodní část suzda- má původ ve finském výrazu “susi“, resp. estonském “suzi“ s významem vlk[6][7]. Lingvista А. А. Šachmatov ve finsko-ugrickém klíči název rekonstruoval jako *susudal, což však odmítl М. Vasmer, s odůvodněním, že takový výraz ve finštině neexistuje[8].
Historie
[editovat | editovat zdroj]Nejstarší písemná zmínka o Suzdalu pochází z Novgorodského kodexu, kde se roku 999 píše, že jakýsi mnich Isaakij byl ustanoven popem v suzdalském chrámu svatého Alexandra-Arména. Nejstarší kronikářská zmínka pochází z Pověsti dávných let, kde se upomíná povstání pohanských žreců roku 1024.
Roku 1107 město oblehli a dobyli Volžští Bulhaři.
Na počátku 12. století, za vlády knížete Jurije I. Dolgorukého byl Suzdal centrem Rostovsko-suzdalského knížectví. Roku 1157 však kníže Andrej Bogoljubskij přenesl hlavní město do Vladimiru. V polovině 13. století byl Suzdal krátce hlavním městem Suzdalského knížectví, na počátku 14. století Suzdalsko-nižněnovgorodského knížectví, až se konečně roku 1392 stal součástí Moskevského velkoknížectví. Od roku 1572 byl Suzdal carským městem.
Město bylo značně poškozeno v letech 1608–1610 během polsko-litevské okupace, takže v Suzdalu zůstalo pouze 78 dvorů. Roku 1612 Poláci opět obléhali město, avšak tentokrát bezúspěšně.
Roku 1634 vyplenili město Krymští Tataři. V roce 1644 lehla popelem část města přiléhající ke kremlu. Další pohroma přišla v letech 1654–1655, kdy morová rána zahubila téměř polovinu z 2467 obyvatel města.
V roce 1681 bylo napočítáno 6145 obyvatel a 515 dvorů. Od roku 1708 spadalo město do Moskevské gubernie, od roku 1796 získalo status újezdního města Vladimirské gubernie.
Suzdal býval také důležitým náboženským centrem, v 16. století zde existovalo 11 klášterů (v 19. století již jen 5).
Ačkoliv ještě v 17. století zažilo město hospodářský rozkvět, později začalo upadat, až v polovině 19. století zcela ztratilo na významu, když se mu vyhnula železnice.
Za Sovětského svazu bylo v Suzdalu zbouráno 15 chrámů. Nicméně roku 1967 byl přijat generální plán rozvoje Suzdalu, podle kterého se měl stát Suzdal městem-muzeem. Byla tak zrušena nápravná zařízení, která ve městě fungovala, bylo vybudováno turistické centrum, zřízeny muzejní expozice, začalo se s restaurací památek.
Roku 1992 byly Suzdalský kreml a Spaso-Jevfimijův klášter v rámci Bílých památek Vladimiru a Suzdalu zaneseny na seznam světového dědictví UNESCO.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]K 1. lednu 2016 byl Suzdal 936. největším městem Ruska (z celkových 1112).[9]
| Vývoj počtu obyvatel | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1856 | 1859 | 1897 | 1913 | 1923 | 1926 | 1959 | 1970 | 1979 | |
| 6100 | ▲6145 | ▲6412 | ▲7700 | ▼7100 | ▼6600 | ▲9012 | ▲10 179 | ▲11 529 | |
| 1989 | 1992 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2005 | 2006 | 2009 | |
| ▲12 063 | ▲12 100 | ▼12 000 | ▼11 900 | ▼11 357 | ▲11 400 | ▼11 200 | ▬11 200 | ▼10 965 | |
| 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | |
| ▼10 535 | ▲10 553 | ▼10 409 | ▼10 240 | ▼10 061 | ▼9978 | ▼9865 | |||
Ekonomika
[editovat | editovat zdroj]
Ekonomika města je orientována především na turismus, provoz stravovacích a ubytovacích zařízení, prodej suvenýrů atp.
Funguje zde šicí dílna, výrobna suvenýrů z březové kůry a keramická dílna, které zastřešuje společnost Cech suvenýrů města Suzdal. Vyrábí se zde také medovina.
Každoročně se pořádají nejrůznější trhy spojené s kulturními akcemi.
Kultura
[editovat | editovat zdroj]Od roku 2002 hostí Suzdal každoročně Ruský festival animovaného filmu pod širým nebem, hlavní přehlídku ruské animované tvorby.
Každou druhou sobotu v červnu se koná v Muzeu dřevěného stavitelství Festival okurek.
Od roku 2010 se zde každoročně pořádá festival ruské sauny.
Klima
[editovat | editovat zdroj]| Suzdal – podnebí | |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Období | leden | únor | březen | duben | květen | červen | červenec | srpen | září | říjen | listopad | prosinec | rok |
| Průměrné denní maximum [°C] | −8 | −7 | −1 | 8 | 17 | 22 | 24 | 22 | 15 | 7 | 0 | −6 | 8 |
| Průměrné denní minimum [°C] | −15 | −16 | −10 | −2 | 5 | 9 | 12 | 10 | 6 | 0 | −6 | −12 | −2 |
| Průměrné srážky [mm] | 32 | 26 | 28 | 30 | 44 | 61 | 80 | 64 | 55 | 49 | 39 | 39 | 547 |
| Zdroj: http://www.svali.ru/catalog~73~27533~index.htm 26. 12. 2016 | |||||||||||||
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]
Památky na seznamu světového dědictví UNESCO
[editovat | editovat zdroj]Kláštery
[editovat | editovat zdroj]- Spaso-Jevfimijův klášter
- Pokrovský klášter
- Klášter svatého Alexandra
- Klášter Položení řízy Přesvaté Bohorodice
- Klášter svatého Vasila
Chrámy
[editovat | editovat zdroj]- Chrám vzkříšení (1732)
- Chrám Kazaňské ikony Boží Matky (1739)
- Chrám svatých Konstantina a Heleny (1707)
- Chrám ikony Boží Matky radosti všech truchlících (1750–1787)
- Chrám vjezdu Páně do Jeruzaléma (1702–1707)
- Chrám Paraskjevy Pjatnicy (1772)
- Chrám Setnutí hlavy svatého Jana Křtitele (1720)
- Chrám svatého Antipy (1745)
- Chrám svatého Lazara (1667)
- Chrám svatého Mikuláše (1770)
- Chrám svatých Kosmy a Damiána na Jarunové hoře (1725)
- Chrám Kžiřování na Mžaru (1749)
- Chrám Položení řízy Přesvaté Bohorodice na Mžaru (1777)
- Chrám svatých Borise a Gleba na Borisovské straně (1749)
- Chrám proroka Eliáše na Ivanově hoře (1744)
- Chrám Zjevení Páně v Koželužské čtvrti (1781)
- Chrám Narození svatého Jana Křtitele v Koželužské čtvrti (1739)
- Chrám Tichvinské ikony Boží Matky (konec 17. století)
- Chrám svatého Mikuláše u kláštera Položení řízy Přesvaté Bohorodice (1712)
- Chrám svatého Petra a Pavla u kláštera Položení řízy Přesvaté Bohorodice (1699)
- Chrám Smolenské ikony Boží Matky (1696–1707)
- Chrám Simeona Stylity staršího (1749)
- Chrám Povýšení svatého Kříže v Korovinkách (1696)
- Chrám svatých Kosmy a Damiána v Korovinkách (18. století)
- Chrám svatých Flory a Laura v Michalích (1803)
- Chrám Archanděla Michaela v Michalích (počátek 18. století)
- Chrám Alexandra Něvského v Michalích (počátek 20. století)
- Chrám Archanděla Michaela v Ivanovském (polovina 18. století)
Ostatní
[editovat | editovat zdroj]- Tržnice (1806–1811)
- Muzeum dřevěného stavitelství (skanzen)
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Alexej Kapitonovič Gastěv (1882–1939) – revolucionář, vědec a básník
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Суздаль na ruské Wikipedii.
- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
- ↑ Итоги Всероссийской переписи населения 2020 года (по состоянию на 1 октября 2021 года). Dostupné online.
- ↑ Полное собрание русских летописей. — Т. 1. I. II. Лаврентьевская и Троицкая летописи. — СПб.: Тип. Эдуарда Праца, 1846. — s. 147.
- ↑ Горбаневский М. V., Дукельский V. Ю. По городам и весям «Золотого кольца». — MOSKVA, 1983. — s. 130.
- ↑ V. P. Něroznak Названия древнерусских городов. / red. ak. D. S. Lichačov; АН СССР; Ин-т языкознания. — MOSKVA: Наука, 1983. — s. 164.
- ↑ V. A. Nikonov Краткий топонимический словарь. — MOSKVA: Мысль, 1966. — s. 397.
- ↑ V. P. Něroznak Названия древнерусских городов. / red. ak. D. S. Lichačov; АН СССР; Ин-т языкознания. — MOSKVA: Наука, 1983. — s. 165.
- ↑ Фасмер М. Этимологический словарь русского языка. — MOSKVA: Прогресс, 1987. — Т. 3. — s. 797.
- ↑ Каталог публикаций::Федеральная служба государственной статистики. www.gks.ru [online]. [cit. 2016-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-06.
- ↑ Международные связи - Администрация города Суздаля. Официальный сайт. www.gorodsuzdal.ru [online]. [cit. 2016-12-28]. Dostupné online.
- ↑ KASSAL, Tomáš. Z lounského náměstí u historické brány zmizí bazénky a přibude přechod. iDNES.cz [online]. 2013-04-07 [cit. 2016-05-01]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Suzdal na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Suzdal ve Wikislovníku- Suzdal — oficiální stránky města
- Suzdal — dějiny, architektura, hotely, restauranty
- Vladimirsko-suzdalské muzeum-rezervace
- Dějiny znaku Suzdali
- Suzdal na WikiMAPIA
- Autorský cestopisný průvodce po Suzdali. Co navštívit, jak kam dojet, fotografie
- Fotogalerie města Suzdal
- Osobní certifikovaný průvodce pro Suzdal
- Suzdal na wikiway.com
